"Cestování je znak mládí."


Veselé Vánoční Hody...

24.01.2011 15:11

V prosinci se nám pobyt začal nebezpečně krátit. Musím přiznat, že to uběhlo tak rychle hlavně kvůli skvělým lidem, které jsme tam poznala. Mezi rodilými Francouzi jsem si našla několik přátel, zejména Renauda a Adélie. Poznala jsem i skvělou Kubánku jménem Juliet a nejvtipnějšího zpěváka Billy Jean, typického Američana Aarona. Nikdy nezapomenu na společné večery strávené hraním francouzských Tarot, pantomimy či hry s pracovním názvem "cachipoter"- to znamenalo myslet si jedno francouzské sloveso a pokládat dotyčnému otázky a uhádnout, které sloveso to je...mnohokrát odpovědi vyzněly mnohoznačně.

A když už se nám blížily Vánoce, rozhodli jsme s uspořádat pořádnou hostinu, kde každý obyvatel residence uvaří jedno jídlo. Jana nám překrásně ozdobila jídelní stůl, který si tak yachoval přírodní ráz. Následovaly jednotlivé chody: ústřice na studeno i za tepla, bílé víno, hrášková polévka, plněné žampiony, bramborový salát, raclette (uzený sýr) zapečený v troubě s bramborami a posypaný bylinkami a několik moučníků: mezi nimi se na prvním místě umístil karamelový dort od Magdy z Polska, jenž si vysloužil přezdívku "Orgasmus".

V listopadu jsme měli možnost přiblížit si typicky americký svátek, a to Den Díkuvzdání, o jehož organizaci se postaral Aaron. Ochutnali jsme pravého krocana, plněného nádivkou z bylinek, vajíčka a housky, bramborovou kaši s nezbytnou omáčkou "gravy".

To Vám byl ale gurmánský pobyt! Vřele doporučuji a někdy Nashledanou v Orléans!

 

 

—————

Zpět